květy zla

seděl sem na baru

jako každej pátek

hospoda je moje alma mater

z jedný kapsy mi rostly květy zla

a v druhý se tiše otvíral nůž

seděl sem sám

jenom barman se občas zeptal

další?

kejvnul sem

asi 10x

jedna známá si stoupla vedle mě

a oslovila mě jménem

řek sem jí že vypadá dobře

pak něco říkala

a já kejval hlavou

mluvila asi hodinu

čili dvě piva

byl to prime time

někde kolem 6týho piva

mluvila o klukovi jménem Robert

že si nerozuměli

no a pak sem ho nechala bejt

nešlo to

znáš Roberta? No ne? Přece znáš Roberta!

řek sem

ZNÁM všechny Roberty takže si udělala dobře

pak mluvila o tom co studuje

že jí to moc nebaví

ale dostuduje

je to zkouška vůle

zajímavý na čem všem lidi nezkoušej tu svou vůli

dějiny umění jo aha

a co ty?

kdy už dopíšeš tu knihu

řek sem, že to nějak nejde

že sem blbej

ale že bych to měl napsat

je to zkouška vůle

pak objednala panáky

věděla co piju

pořád piješ ten fernet

pořád

nic se nezměnilo od tý doby

co jsi v Praze

Měl by ses tam odstěhovat taky

pro umělce sou tam správný podmínky

pro umělce

a pro taxíkáře a podržtašky a šmejdy všeho druhu

jo

pak za ní přišla kámoška

seznámíš nás?

ahoj ahoj ahoj

a palba se zdvojnásobila

přemejšlel sem

obě je do postele nedostanu

a tak sem jenom poslouchal

a poslouchal

dokud neodešly

a barman mi to sčítnul

už tam skoro nikdo nebyl

na hajzlu sem si opřel čelo o studený dlaždice

a začal se smát

tomu

že je docela dobře možný

že žiju v nejlepšim z možnejch světů

...