neděle 29. ledna 2017

šestej

šestej

hodila po mě ručník
utři se
usmála se
peru ho tak po pěti chlapech
utřel jsem se
ale
dal bych za to krk
že jsem byl šestej


pondělí 12. září 2016

Na plovárně


Na plovárně mezi těmi všemi
opocenými těly
v různém stadiu rozpadu
chci najít stinný kout
všude plno křiku od bazénu
kde teenageři hází se do vody navzájem
a smějou se tomu
že nejkrásnější dívka
padla na vodu placákem
protože chlapci v plavkách
které jsou nevyplněné a nenaplněné
ničím jiným, kromě nahého palce
ještě nevynalezli
rafinovanější způsoby
svádění druhého pohlaví
jo, ti ještě neví nic
a zatím pupkáči s ochlupenými penisy
pokřtěnými chlupatou dekou
kradmo pozorují
týncky nahoře bez
a jejich manželky to vidí
samy, samotinký
a úplně na dně
svých duší
se za ně
stydí
za tu jednosměrnost
za tu lacinost
za ty televizní vuřty místo ekvalizéru srdce
a dneska bude jen
studená večeře
...
a
ta moje Míša je taky nahoře bez
a má to tam jak vábný pohoří
trochu mě to těší
ale raději bych šel s ní domů
a vyšukal ji na kvadrát
ale zatím ona
chce lapat slunce
a převaluje se jako krokodýl
nebo jako spařený vepř
do hlavy střelený vlastním masem
a já vedle ní
tlačím penis do země
a mučím mozek španělštinou
protože polovina světa mluví anglicky
a ta druhá španělsky
a ta třetí radši vůbec nemluví
a
potom čtu Robinsona Crusoe
ty pasáže kde přemýšlí o Bohu
a jak zachránil Pátka
a snažil se mu vysvětlit ďábla
a nešlo to
kdepak ďábel
ten není
říká Pátek
a já
porozhlédnu se kolem sebe
a divím se Pátkovi
a pak přišla Eva
kamarádka Míši
a prej jak se máme a že
ona se měla včera skvěle
nejdřív byla s tím fotbalistou
co má tak rychlý nohy
ale ukázalo se, že má i rychlej výstřik
tak byla neukojená
naprosto
naprosto, chápeš, když seš jenom rozdělaná?
No to pak sem musela zavolat Martinovi
no tomu, co má tu firmu na nemovitosti
odvezl mě do baru a platil
platil a platil
Jacky a Danielse
pak jsme jeli k němu a nebylo to špatný,
ale vrátila sem se do baru,
protože majitel baru,
víš
že ho znám už delší dobu
ten má docela dobrý ramena
a slušný lejtka
pořád nosí šortky
tak to vidíš
a má i hezkou prdel
to jsem si ověřila
a ten pták
ten zapadl do mě jako kdyby byl vyrobenej pro mě
pro tu chvíli
a znáš mě Míšo,
já jen tak něčemu nepodlehnu
kvalita,
kvalita,
kvalita,
to je všechno, co chci…

no a pak už jsem zavolala Emilovi,
to je ten taxikář
tam už byla jenom líbačka
vyklopil mě před barákem
a tam už na mě čekal Michal
měl po zápasu
tak jsem ho akorát vykouřila
a co vy?
co vy ste dělali?
Míša se podívala ně mě
takhle pestrý sme to neměli
já se podíval na Evu
no to teda ne
spal sem jednom s jednim člověkem
a když tě tak posloucham
tak sem docela rád
Eva se kysele ušklíbla
každej si holt jedem to svý
a pak šla s Míšou
koupit si cukrovou vatu
sledoval jsem jejich opálený zadky
jak trsaj po trávě
jako čtyři tetelící se hvězdy
a se mnou se dívalo 40 chlapů
z nichž 38 bude mít zas studenou večeři
a dívali se pak na mě
jako kdybych něco vyhrál
loterii
života asi
ale nevlastnil jsem ani jednu hvězdu
a nikdy nikdo
žádnou hvězdu vlastnit nemůže
a nebude
a když vycucali veškerou cukrovou vatu
šly si koupit párky v rohlíku
a skočit si do vody
a kolem stříkaly kapky vody
který tekly po opálených zádech
namazaných krémy
a nemohly proniknout k jejich tělům
za nic na světě
a tak je to vždycky
na světě
a nejenom na plovárnách
...

sobota 27. srpna 2016

Hermelínový kožichy

Andersen
se bál písknutí píšťalky
v divadle
když hrajou jeho hru
bál se
co řeknou ostatní
...
labuť se bojí
co poví kačeny
co řeknou husy
co kváknou žáby
na její máchnutí křídel
...
zatímco žáby a kačeny a husy
na to serou
nic je nevytočí
nic jim neni dost dobrý
a všechno nakonec skoupí
protože na to většinou mají
...
zatímco
veleduchové
se bojí píšťalek
a myslí na sebevraždu
...
ser na ně Andersene
klidně si pluj na hladině
a ignoruj rozmočený rohlíky
co ti z mostu budou házet
blahobytně vytopený ksichty
mávni křídlama
opři se do hladiny
vzlítni
a vyser se jim na hlavu

úplně vidim
tvuj obrys
na slunci

tak mi udělej
tu radost
Andersene
a vyser se na
všechny ty
hermelínový
kožichy
...


voňavý slova

a kdy už padnou všichni tihle bojovníci
ptám se z břicha noci

onehdy jsem se přistihl
že budu asi trochu divnej
když nechci v ohni války
nakopat těm druhejm prdel

možná se některý lidi rodí s touhou
bejt divný
a jiný zas s touhou povýšit
v tom lepším případě ty
co jsou
ponížený
v tom horším ponížit
co je vyvýšený

a jinejm zas je to všechno ukradený
a myslí hlavně na to
jak naplnit břich
v teorii nekonečně se zvětšujícího růstu
a praxi omezenejch zdrojů

což mě přivádí k myšlence
že každej zvyšuje level svý originálnosti
jen dokud mu to bossové nezarazí

i když
co ti můžou vědět
o střepinách v mozku
a dunění kanonád
za mrazivejch nocí
oharky cigaret
dusíš v zákopech do ocelový hlíny
a pod nimi
celej svět
velkej jak palec
velkej jak nic
velkej jak ty

bossové to dávno vědí a ty to musíš poznat
my jsme válka
k tomu nestačí zírat na padající listy
kouřit
a cedit krev
k tomu se musí umírat
za pochodu
a kutálky hrajou
a metály lítaj vzduchem
jak peří z oškubanejch slepic
co se hrozně diví
pekáči s kouřící krví
s jejich krví

a bodrý týpkové
tě škubou furt dokola
a nikdy to nebylo jiný
nic na tom nezmění
voňavý slova
který si omylem
říkáme
každej den
...

čtvrtek 5. listopadu 2015

jenom jsme se snažili vysvětlit že žijeme

nejlepší to je,
když ti je osmnáct
a skončíš v noci
v nějaký zapadlý nádražní budce
cestou z vesnický zábavy
s jedním kamarádem
a dvěma holkama v lehkym svetru
všichni chtěj prozkoumat všechno
a cigára ještě nedošly
a jeden /až dva z vás/ duchapřítomně koupil lahev vína na cestu
a pivo do PETky
a přestože je ještě noc
sem tam do ní pípne ptačí zpěv
a pohnou se na východě masivy Himalájí
pod náporem slunečního větru
kterej za chvíli smete všechny vaše noční rozmluvy o nadějích do budoucna
do minulosti
jako mokrej hadr drobky
ale pořád je to nejlepší
i když víš, že ten hadr jede jako tsunami
protože je ti 18 a tvoje plíce polykají stejně nadšeně čerstvej vzduch
nebo výfuky aut
nebo marihuanu
anebo denní porci hnusu nad maloměšťáckými manýry
ano těmi manýry
všech těch poctivých dochazečů do práce
ano
všech těch poctivě vepřových vyplňovačů dotazníků času
ano
a
nejlepší to je i po dvaceti letech
kdy na to vzpomínáš
a říkáš si,
ach bože jaký jsem to byl blázen
s postřehnutelným obdivem k bezstarostnosti
a postřehnutelným smutkem nad vítězstvím
starostí
rozumu
práce
zaměstnání
kolektivu
výkonu
tabulek
výplatních pásek
složenek
televize
demence
hlouposti
vlastní hlouposti
limitů
kreditních karet
pojišťoven
hobby magazínů
upomínek z knihovny
nenaplněných snů
a tak
ještě že máme vzpomínky,
který nám říkaj,
kdy je to nejlepší
a nejlepší to je,
když s kamarádem a s těma holkama
jdeme dva kilometry do nějaký vesnice
do nějaký chaloupky
po jejich babičce
a tam nad ránem balíte cigarety
a pijete čaj
pijete čaj, pijete čaj
a zatahujete záclony
aby den zůstal venku
a abyste neviděli na utahaný já
toho druhýho
utahaný já
který stejně přijde
nad ránem v zrcadle
poflusanym zubní pastou
a pod ním zubní kartáčky roztřepený jako koruny borovic
po vichřicích
všedních dnů
který se dějou jenom tak
jenom bokem
aby mohly přilítnout dny
sváteční
dejme tomu že dny
ale spíš noci
noci jako tahle
kdy holka říká
nevěděla sem,
že si tak citlivej
a hladí
hladí tvář
která by v příštim životě
mohla bejt její
ale teď byla moje
smrtka to podepíše
na zrcadlo
rtěnkou
JENOM JSME SE SNAŽILI VŠEM VYSVĚTLIT
ŽE ŽIJEME
JEŠTĚ POŘÁD
ŽIJU
...

čtvrtek 1. října 2015

pervitin si na ptáka nesypejte


bylo to tak pět dní
potom
co sem se vrátil z blázince
kde sem
/mimo jiný
mimo vole jiný/
obhospodařil klín
jedný holky
co se chtěla zbavit pervitinu
říkala
že za mnou přijede
toho sem se vždycky bál
že budou chtít přijet
a vidět jak bydlim
a budou se ptát
co znamená tenhle nápis?
cituje Ciorana načmáranýho na zdi
z utrpení se člověk vyléčí jedině když ho plně zakusí.“
myslíš, že to tak je?
říkam,
že nevim
ještě sem nezakusil
takže pořád trpíš?
ptá se
votravuje
a ty ne?
ptám se.
ani ne, když sem s tebou.
ani ne.
hubený nohy hladký
se mi položí na stehna
všechno to hoří
hele já už pervitin skoro neberu
ale možná bysme si spolu
mohli
trochu
dát
jo
jo
proč ne
a já
sem pro
už nejsme v blázinci a
sme svobodný
svobodný
lidský bytosti
a šli sme
po mrdu
ven mezi lidi
co mě dlouho neviděli
míhaly se otázky, kdes vole kurva píčo pořád byl?
v blázinci
kurva vole píčo
bylo to tam zajímavý
chvílema sranda
chvílema k zešílení
no prostě úplně stejně jako tady v tom baru
nebo v práci nebo
doma nebo
na fotbale nebo
v televizi
všechny ty slova
jenom klouzaly po povrchu
zhuleně se usmívali
a nikdo vlastně nechtěl slyšet
jak sem počítal kapky deště
a koukal na okoralý nohy ještě větších bláznů
po kterejch lezla plíseň vzhůru
až do mozku
a zachvacovala všechny jejich slova
až zbyly jenom vzdechy a
nádechy
a
výdechy
a
naklonil se ke mně Vojta
dodavatel hašiše pro tři kluby
hele ta tvoje kámoška ta je dobrá
je to tvoje holka?
a já říkam
ne ne ne
můžeš s ní spát jestli chceš
jestli chce!
a za chvíli se Vojta vrátí a z krku se mu
odloupne zlatej řetízek
a říká
ty vole
ona chce spát jenom s tebou
miluje tě!
si šťastnej chlap
plác plác po rameni
...
chtěla spát jenom se mnou
a já zas
s někym jinym
všichni pořád chtěj něco
jinýho
než někdo jinej
a proto svět nikdy neskončí
...
hele, řek sem tý holce
takhle v noci
když sme se vraceli z baru
kde jí chtěl píchat Vojta a tucet dalších pitomců
zatimco hučel jez
a vedle nás řeka tekla
pořád do modrýho, šedýho, černýho, baltskýho moře
promiň
to tys mi v blázinci vlezla do sprchy
a chtěl zapíchnout po kořen
strom
do země
a pořád si za mnou chodila s cigaretama
anebo broskví od snídaně
abych se já měl líp
ale já nevim
jestli se chci mít líp
...
a vona brečela a
brečela
že sem moc záhadnej
a co to má znamenat
a do toho hučel jez a
hvězdy se mihotaly jako
kdyby to byla diskotéka
ale
znamenalo to jenom další utrpení
který je třeba zakusit
ucejtil sem takový píchnutí v srdci
jako cejtil ten slavík
co obarvil studentovi růži
a já nevěděl jestli to znamená
že sem špatnej člověk
když jí nemiluju
za to
že mě občas baví
přinesená broskev
a hladký nohy
přichycený kolem slabin
a žádná vole
žádná láska
jen
uznalý pohledy kamarádů
hele vole ta je dobrá
žádná Marylin Monroe
ale dobrá
kurva dobrá
...
spala na matraci
tiše vedle mě
a druhej den vypadla z mýho života
dal jsem jí kilo na cestu
snad dobře dojela
můžeme tomu věřit
můžeme
i když nikdy nikdo
dobře nedojede
a všechny ksichty se bez dechu
na konci
zaboří do hlíny
no a co
další generace slavíků
přijdou
a budou milovat
a buzerovat
a poslouchat
a vraždit
muže
příběhy jako tyhle
prožijete
za tři sta let
za tisíc
mám jedinou radu
pervitin si na ptáka nesypejte
není to koks
čau
...

středa 19. srpna 2015

Balada o Lanďákovi


Říkal mi kámoš
v ten den, kdy umřel Lanďák
seděli sme na zahrádce na jednom pěším vejletu
zatímco nám pod nohama leželi unavení psi
a debatovali sme o plánech lidstva
říkal mi
že ho potkal
říkal mi příběh
bylo mi dvacet a v ledničce sem měl tři papriky
a na lince stála čtvrtka chleba
rozbil sem prasátko z maturáku
bylo tam šedesát tři korun
vzal sem to a šel na stopa
pojedu na Sněžku
nikdy sem tam nebyl
dvacet korun sem dal v Praze za hambáč a hranolky
v Peci sem potkal dva lidi
se kterejma sem to vyšlápnul v noci nahoru
a pak zas dolu
a spali sme na stráni nad Pecí
a pak bylo ráno a já jim zmizel
a chytil stopa do Prahy a utratil zbytek peněz za hambáč a hranolky
a za Prahou sem stopnul Pavla Landovskýho
kroutil volantem a popíjel pivo
a zajímal se o můj životní příběh
chceš si něco vydělat?
pojeď se mnou
jel sem
měl chalupu někde v Brdech
snášel sem mu z půdy starý haraburdí a házel to na hromadu
vybraný kusy sem mazal svinstvem proti plísni
Lanďák kolem chodil v koženejch slipech
a kropil jedno pivo za druhym
házel mi vychlazený lahváče
a já je jednou rukou chytal a to se mu líbilo
že mam postřeh
a bylo horko a debatovali sme o společnosti a o tom
jak kurvy vždycky zvítězí
svoboda nebo nesvoboda
kurvám je to jedno
přizpůsobí se
já vykropil piv pět a Landák deset
trvalo to tři až pět hodin
makal sem a pil to pivo a Lanďák obdivoval
jak mi to de
a nabízel mi job u divadla
všude je třeba lidí, který umí makat a nejsou idioti a to ty rozhodně nejsi
pak mi dal 200 korun a odvezl na dálnici a jeho řízení těch deset a víc piv rozhodně nepřekáželo
dal mi na sebe telefon a určitě se ozvi
takový lidi mam rád
co umí makat a pijou pivo
a pak s tim svým terénním vozem zas odjel a já chytil stop na jeden festival
a tam sem se krásně dokropil a pak
přijela moje holka z dovolený a řekla mi, že je těhotná
a já nastoupil k jejími fotrovi do práce
abych nás všechny uživil
a Lanďákovi sem už nikdy nezavolal
tak tohle mi říkal muj kámoš
v ten den
kdy Lanďák umřel
a seděli sme na zahrádce na jednom pěším vejletu
zatímco nám pod nohama leželi unavení psi
a debatovali sme o plánech lidstva
jo
jednou se ti v životě narýsuje v životě taková jako cesta
a pak přijde GOD a celý to přerýsuje
jedna vteřina stačí
objednali sme si ještě jedno pivo
a pokoušeli se s tím smířit
kus od nás byla silnice první třídy
a všechny auta vypadaly
že ví kam jedou
a v žádnym z nich
neseděl muž v kožených slipech
zato všichni s kravatou
...