nejlepší to je,
když ti je osmnáct
a skončíš v noci
v nějaký zapadlý nádražní budce
cestou z vesnický zábavy
s jedním kamarádem
a dvěma holkama v lehkym svetru
všichni chtěj prozkoumat všechno
a cigára ještě nedošly
a jeden /až dva z vás/ duchapřítomně koupil lahev vína na cestu
a pivo do PETky
a přestože je ještě noc
sem tam do ní pípne ptačí zpěv
a pohnou se na východě masivy Himalájí
pod náporem slunečního větru
kterej za chvíli smete všechny vaše noční rozmluvy o nadějích do budoucna
do minulosti
jako mokrej hadr drobky
ale pořád je to nejlepší
i když víš, že ten hadr jede jako tsunami
protože je ti 18 a tvoje plíce polykají stejně nadšeně čerstvej vzduch
nebo výfuky aut
nebo marihuanu
anebo denní porci hnusu nad maloměšťáckými manýry
ano těmi manýry
všech těch poctivých dochazečů do práce
ano
všech těch poctivě vepřových vyplňovačů dotazníků času
ano
a
nejlepší to je i po dvaceti letech
kdy na to vzpomínáš
a říkáš si,
ach bože jaký jsem to byl blázen
s postřehnutelným obdivem k bezstarostnosti
a postřehnutelným smutkem nad vítězstvím
starostí
rozumu
práce
zaměstnání
kolektivu
výkonu
tabulek
výplatních pásek
složenek
televize
demence
hlouposti
vlastní hlouposti
limitů
kreditních karet
pojišťoven
hobby magazínů
upomínek z knihovny
nenaplněných snů
a tak
ještě že máme vzpomínky,
který nám říkaj,
kdy je to nejlepší
a nejlepší to je,
když s kamarádem a s těma holkama
jdeme dva kilometry do nějaký vesnice
do nějaký chaloupky
po jejich babičce
a tam nad ránem balíte cigarety
a pijete čaj
pijete čaj, pijete čaj
a zatahujete záclony
aby den zůstal venku
a abyste neviděli na utahaný já
toho druhýho
utahaný já
který stejně přijde
nad ránem v zrcadle
poflusanym zubní pastou
a pod ním zubní kartáčky roztřepený jako koruny borovic
po vichřicích
všedních dnů
který se dějou jenom tak
jenom bokem
aby mohly přilítnout dny
sváteční
dejme tomu že dny
ale spíš noci
noci jako tahle
kdy holka říká
nevěděla sem,
že si tak citlivej
a hladí
hladí tvář
která by v příštim životě
mohla bejt její
ale teď byla moje
smrtka to podepíše
na zrcadlo
rtěnkou
JENOM JSME SE SNAŽILI VŠEM VYSVĚTLIT
ŽE ŽIJEME
JEŠTĚ POŘÁD
ŽIJU
...
Žádné komentáře:
Okomentovat