bylo
to tak pět dní
potom
co
sem se vrátil z blázince
kde
sem
/mimo
jiný
mimo
vole jiný/
obhospodařil
klín
jedný
holky
co
se chtěla zbavit pervitinu
říkala
že
za mnou přijede
toho
sem se vždycky bál
že
budou chtít přijet
a
vidět jak bydlim
a
budou se ptát
co
znamená tenhle nápis?
cituje
Ciorana načmáranýho na zdi
„z
utrpení se člověk vyléčí jedině když ho plně zakusí.“
myslíš,
že to tak je?
říkam,
že
nevim
ještě
sem nezakusil
takže
pořád trpíš?
ptá
se
votravuje
a
ty ne?
ptám
se.
ani
ne, když sem s tebou.
ani
ne.
hubený
nohy hladký
se
mi položí na stehna
všechno
to hoří
hele
já už pervitin skoro neberu
ale
možná bysme si spolu
mohli
trochu
dát
jo
jo
proč
ne
a
já
sem
pro
už
nejsme v blázinci a
sme
svobodný
svobodný
lidský
bytosti
a
šli sme
po
mrdu
ven
mezi lidi
co
mě dlouho neviděli
míhaly
se otázky, kdes vole kurva píčo pořád byl?
v
blázinci
kurva
vole píčo
bylo
to tam zajímavý
chvílema
sranda
chvílema
k zešílení
no
prostě úplně stejně jako tady v tom baru
nebo
v práci nebo
doma
nebo
na
fotbale nebo
v
televizi
všechny
ty slova
jenom
klouzaly po povrchu
zhuleně
se usmívali
a
nikdo vlastně nechtěl slyšet
jak
sem počítal kapky deště
a
koukal na okoralý nohy ještě větších bláznů
po
kterejch lezla plíseň vzhůru
až
do mozku
a
zachvacovala všechny jejich slova
až
zbyly jenom vzdechy a
nádechy
a
výdechy
…
a
naklonil
se ke mně Vojta
dodavatel
hašiše pro tři kluby
hele
ta tvoje kámoška ta je dobrá
je
to tvoje holka?
a
já říkam
ne
ne ne
můžeš
s ní spát jestli chceš
jestli
chce!
a
za chvíli se Vojta vrátí a z krku se mu
odloupne
zlatej řetízek
a
říká
ty
vole
ona
chce spát jenom s tebou
miluje
tě!
si
šťastnej chlap
plác
plác po rameni
...
chtěla
spát jenom se mnou
a
já zas
s
někym jinym
všichni
pořád chtěj něco
jinýho
než
někdo jinej
a
proto svět nikdy neskončí
...
hele,
řek sem tý holce
takhle
v noci
když
sme se vraceli z baru
kde
jí chtěl píchat Vojta a tucet dalších pitomců
zatimco
hučel jez
a
vedle nás řeka tekla
pořád
do modrýho, šedýho, černýho, baltskýho moře
promiň
to
tys mi v blázinci vlezla do sprchy
a
chtěl zapíchnout po kořen
strom
do
země
a
pořád si za mnou chodila s cigaretama
anebo
broskví od snídaně
abych
se já měl líp
ale
já nevim
jestli
se chci mít líp
...
a
vona brečela a
brečela
že
sem moc záhadnej
a
co to má znamenat
a
do toho hučel jez a
hvězdy
se mihotaly jako
kdyby
to byla diskotéka
ale
znamenalo
to jenom další utrpení
který
je třeba zakusit
ucejtil
sem takový píchnutí v srdci
jako
cejtil ten slavík
co
obarvil studentovi růži
a
já nevěděl jestli to znamená
že
sem špatnej člověk
když
jí nemiluju
za
to
že
mě občas baví
přinesená
broskev
a
hladký nohy
přichycený
kolem slabin
a
žádná vole
žádná
láska
jen
uznalý
pohledy kamarádů
hele
vole ta je dobrá
žádná
Marylin Monroe
ale
dobrá
kurva
dobrá
...
spala
na matraci
tiše
vedle mě
a
druhej den vypadla z mýho života
dal
jsem jí kilo na cestu
snad
dobře dojela
můžeme
tomu věřit
můžeme
i
když nikdy nikdo
dobře
nedojede
a
všechny ksichty se bez dechu
na
konci
zaboří
do hlíny
no
a co
další
generace slavíků
přijdou
a
budou milovat
a
buzerovat
a
poslouchat
a
vraždit
muže
příběhy
jako tyhle
prožijete
za
tři sta let
za
tisíc
mám
jedinou radu
pervitin
si na ptáka nesypejte
není
to koks
čau
...
Žádné komentáře:
Okomentovat