středa 19. srpna 2015

Balada o Lanďákovi


Říkal mi kámoš
v ten den, kdy umřel Lanďák
seděli sme na zahrádce na jednom pěším vejletu
zatímco nám pod nohama leželi unavení psi
a debatovali sme o plánech lidstva
říkal mi
že ho potkal
říkal mi příběh
bylo mi dvacet a v ledničce sem měl tři papriky
a na lince stála čtvrtka chleba
rozbil sem prasátko z maturáku
bylo tam šedesát tři korun
vzal sem to a šel na stopa
pojedu na Sněžku
nikdy sem tam nebyl
dvacet korun sem dal v Praze za hambáč a hranolky
v Peci sem potkal dva lidi
se kterejma sem to vyšlápnul v noci nahoru
a pak zas dolu
a spali sme na stráni nad Pecí
a pak bylo ráno a já jim zmizel
a chytil stopa do Prahy a utratil zbytek peněz za hambáč a hranolky
a za Prahou sem stopnul Pavla Landovskýho
kroutil volantem a popíjel pivo
a zajímal se o můj životní příběh
chceš si něco vydělat?
pojeď se mnou
jel sem
měl chalupu někde v Brdech
snášel sem mu z půdy starý haraburdí a házel to na hromadu
vybraný kusy sem mazal svinstvem proti plísni
Lanďák kolem chodil v koženejch slipech
a kropil jedno pivo za druhym
házel mi vychlazený lahváče
a já je jednou rukou chytal a to se mu líbilo
že mam postřeh
a bylo horko a debatovali sme o společnosti a o tom
jak kurvy vždycky zvítězí
svoboda nebo nesvoboda
kurvám je to jedno
přizpůsobí se
já vykropil piv pět a Landák deset
trvalo to tři až pět hodin
makal sem a pil to pivo a Lanďák obdivoval
jak mi to de
a nabízel mi job u divadla
všude je třeba lidí, který umí makat a nejsou idioti a to ty rozhodně nejsi
pak mi dal 200 korun a odvezl na dálnici a jeho řízení těch deset a víc piv rozhodně nepřekáželo
dal mi na sebe telefon a určitě se ozvi
takový lidi mam rád
co umí makat a pijou pivo
a pak s tim svým terénním vozem zas odjel a já chytil stop na jeden festival
a tam sem se krásně dokropil a pak
přijela moje holka z dovolený a řekla mi, že je těhotná
a já nastoupil k jejími fotrovi do práce
abych nás všechny uživil
a Lanďákovi sem už nikdy nezavolal
tak tohle mi říkal muj kámoš
v ten den
kdy Lanďák umřel
a seděli sme na zahrádce na jednom pěším vejletu
zatímco nám pod nohama leželi unavení psi
a debatovali sme o plánech lidstva
jo
jednou se ti v životě narýsuje v životě taková jako cesta
a pak přijde GOD a celý to přerýsuje
jedna vteřina stačí
objednali sme si ještě jedno pivo
a pokoušeli se s tím smířit
kus od nás byla silnice první třídy
a všechny auta vypadaly
že ví kam jedou
a v žádnym z nich
neseděl muž v kožených slipech
zato všichni s kravatou
...

Žádné komentáře:

Okomentovat